pondělí 21. května 2012

Cave Stream, Artur's pass, Castle hill




2. 4. se nám ještě podařilo dostat se k východnímu pobřeží, kde všechny silnice byly neskutečně rovné, a řidič se při stém kilometru bez potřeby pohnout volantem začal nudit… No a nenapadlo ho nic lepšího, než nacvičovat scénku z Rychle a zběsile, kde Vin Diesel kouká pouze na spolujezdce a řídí. K nelibosti Anežky Marťas ještě vylepšil už tak hustou dovednost a řídil otočenej dozadu, jako když couvá…

V krajině rovných silnic

Byla to vskutku zkouška jak umění řidičova, tak technické připravenosti vozu
 Naštěstí jsme kraj protkaný pravoúhlými rovnými cestami brzy opustili a začali šplhat do hor směrem k Artur’s pass. Ubytovali jsme se na parkovišti u místní pozoruhodnosti Cave Stream. Martin rozhodl, že ještě téhož večera se odebereme do jeskynního systému – přesto, že bylo asi 21:00 a tma taková, že jsme málem nenašli vchod do jeskyně. V místním systému chodeb je jedna dlouhá 594m, kterou se dalo (za příznívých podmínek) prolézt skrz naskrz. Oblékli jsme se tedy do pracovních oblečků, zbalili baterky a vyrazili. Na začátku jeskyně byla tůňka asi 1,5m hluboká (hloubka se mění podle toho kolik je zrovna vody), a tak jsme si sundali pohorky a naivně si mysleli, že si je ještě někdy nandáme. Celou jeskyní se táhl potok cca 6°C…kterým jsme se neustále brodili…někdy jen po kotníky, jindy skoro po pás - bosky. Do toho naprostá tma, lození po vodopádcích a krásné světlé vápencové stěny. Cesta nám celkem trvala hoďku a suchého oblečení nám nezůstalo moc – snad kromě čepic :) U auta jsme se rychle převlíkli do suchého, uvařili čaj a o půlnoci už jsme spali…


Tam vpravo, jakz té díry vytéká potok, tak tam jsme vlezli do jeskynního systému
Vchod zepředu

Vchod zezadu

Závěr jeskyně
Ilustrační foto převzato z informační tabule


















Konečný úsek byl příliš strmý a tak se lezlo po nerezových stupínkách (tam vzadu) a po římse

3.4. Ráno jsme se probudili a s údivem jsme zjistili, že spíme na planině, kde se natáčel Rohan z Pána Prstenů…a průvodce nám to potvrdil… :) Vyrazili jsme dále směrem k Artur’s pass, kde ale bylo nevlídno a páni z DOC nám nedoporučili žádný výlet…prý na kopcích sněží!!! Na konci léta :) Zakoupili jsme tedy pohledy, nahlásili jsme ptáčka (rock wren), kterého Martin zahlídl na Gertrude saddle a který má zřejmě pro místní ornitology nebývalý význam – ale viděli ho asi pětkrát :) Otočili jsme se a jeli zpět. Cestou Marťas zastavoval u každého poraženého posuma, či dravého ptáka, aby je odklidil z cesty, jak slíbil…

Výhledy na údolí řeky Waimakariri s horama - no prostě hnus



Impozantní vlakové nádraží

 Honem pryč před ženoucí se sněhovou bouří

Velký obrázek maličkého ptáčka rock wren

Protáhli jsme nohy na vápencových výchozech Castle hill – kde ale samozřejmě nestál žádný hrad – jen se tu natáčelo několik scén z pána prstenů (kde byl hrad dodělán počítačem) – a proto si Martin na vrcholku zapěl známou melodii Rohanského království (viz videa). Bylo pěkně vidět, jak šikovný kameraman musel být, když všude kolem skal jsou ploty a pastviny, které se do záběru nesměly dostat.

Rohan - ...

... - země králů a koní

Na tom kopci byla v pánovi Prstenů napravo dodělaná zřícenina hradu

A těsně vedle skal - zavlažované pastviny
Potkali jsme tam pózujícího modela ...

... a modelku
Anežka se jim teda dost smála  :-)


K večeru jsme opět bloudili krajinou, kde silnice vedou sto kilometrů bez zatáčky, a snažili jsme se dostat k moři. Přes Oxford, Springfield a ostatní známá města se nám to nakonec podařilo a zakempili jsme v Motuau beach, kde nejen že byly stolečky na uvaření čaje a večeře, ale i mnohem vlídnější počasí, než bylo v horách :)


Skladiště fotek zobrazíte s těmahle písmenkama:

A videa se zpěvem sólisty národního divadla si vychutnáte na této ardese:
http://youtu.be/kIgZuTBcjPY

Jupí, tak on ten Springfield existuje...

Benzínka o jednom stojanu - nic zvláštního :-)

Inu ve využití pneumatik se máme ještě čemu učit...

"KIWI STYLE": Typické kivácké odění ženy i muže do města: dvoubarevné kraťásky + žabky
Dějiny NZ v grafické úpravě I

Dějiny NZ v grafické úpravě II

Dějiny NZ v grafické úpravě III
A to už je vážně vše. Dobrou noc :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat